Interview with Lisabeth Hellman, Dave Lepard's Mom

7. září 2009 v 19:42 | Blacklace |  Dave Lepard

K následujícímu interview bylo obtížné se přiblížit. Nechtěli jsme zasahovat do osobního života rodiny Davea Leparda, ale cítili jsme, že to nebude na škodu se jeho matky zeptat, zda by poskytla interview o Daveově životě. Níže je citace po kontaktování Lisbeth, které mi vehnalo slzy do očí, jakože jsem velký fanoušek Davea a Crashdïet.


CITACE: OK! Jsem pro! Mluvila jsem se svou nejstarší dcerou a ta také souhlasila. Četla jsem poslední interview s Davidem na vašich stránkách... a donutilo mě to se usmívat. Můj malý chlapeček! On nebyl arogantní; měl plno empatie k chudým lidem. Když jsme spolu šli po ulici a byl tam nějaký chudý bezdomovec, který žebral o peníze, dal mu vše, co měl! Byl tak laskavý. Ale předpokládám, že mnoho se naučil ode mě.
O Vánocích jsem pozvala všechny osamělé přátele... David a já jsme spolu žili sami. Já a jeho otec jsme se rozvedli. Byl to "maminčin chlapeček". Mohu vám říct, že jeden měsíc před svou smrtí mi David zavolal a řekl: "okay mami, chceš toho Mustanga (Ford Mustang 65)?" no, řekla jsem - Proč? "Peníze přijdou na jaře," řekl. Odpověděla jsem: "Davide, potřebuješ svoje peníze pro sebe." a on se na mě naštval, ale kurva, on vždycky říkal, že by mi chtěl koupit Mustanga! (Od svých 15ti let vždy říkal tohle: "mami, koupím ti auto, které chceš, až se stanu slavnou rockovou hvězdou.) David zemřel a o několik měsíců později přišly peníze. A já jsem ty krvavý peníze nechtěla, chtěla jsem zpět svého syna... ale po roce jsem si pomyslela - Do pekla... koupím si modrý Ford Mustang 65. Takže jsem ho koupila. Dojela jsem na hřbitov, sešlápla plyn a motor zaburácel. Řekla jsem Davidovi - Tady je naše auto. Ale je to tak smutné. Nesnáším tu situaci, jako matka se od toho nikdy nemůžete oprostit, každou minutu, hodinu a den... Stále vidím jeho obličej, úsměv, cítím velké objetí, které mi dal. Oh, jak mi to všechno chybí. Slitujte se nade mnou, jeho sestrou, fanoušky, hudbou, světem. Měl toho tolik co dát. "To bylo z mého srdce".


--Mvh Lisbeth


BRIAN RADEMACHER: Ahoj Lisbeth a vítej na Rockeyez.com. Je to opravdu pocta mluvit s tebou o tvém synovi Daveu Lepardovi.
Když Dave dospíval, řekl vám, jaký nejoblíbenější dárek k Vánocům dostal?

LISBETH HELLMAN: Vzpomínám si, když mu bylo deset a my se právě přestěhovali na venkov (stará velká vila) a Dave dostal svoji první elektrickou kytaru, wow, byl tak šťastný! Myslím, že to byly jeho nejhezčí Vánoce. Držel ji celou dobu... A teď ji mám! Můžu vám říct příběh, když mu bylo 5... V obchodě spatřil plastovou kytaru, pro děti, vy víte, a chtěl ji. Stála méně než 10 dolarů, ale byla jsem sama a na studiích, neměla jsem moc peněz. Nicméně, byl to chytrý chlapec. Obešel všechny domy v naší čtvrti a ptal se po prázdných lahvích... Potom je vzal do obchodu a dostal za ně nějaké peníze. Šetřil každou penny, jednoho dne jsme spolu šli do obchodu a koupili ji, byl potom tolik šťastný...


BRIAN RADEMACHER: Když přebýval ve svém pokoji, vzpomínáte si, jakou hudbu pouštěl stále znovu a znovu?


LISBETH HELLMAN: Miloval TWISTED SISTER "We're Not Gonna Take It" a zpíval: "tina tana taken, tina tana taken whenemaaa"! A hrál na svou malou kytaru, předtím, než mi řekl: mami, budu rockovou hvězdou, až budu "starší"... byl tak roztomilý, když zpíval svoji "swenglish" (anglo-švédštinou - pozn. autora)


BRIAN RADEMACHER: Jaký byl Dave předtím, než dosáhl puberty?


LISBETH HELLMAN: Oh, byl rozkošný chlapec. Byl moje štěstí, vždycky usměvavý, zpívající, hrající na svou kytaru, řídící svou motorku, hrající pingis (Ping-Pong) a fotbal.


BRIAN RADEMACHER: Jaký typ dítěte byl ve škole?


LISABETH HELLMAN: Ha, ha, ha... neustále mluvil. Ale učitelé mi řekli: Ok, strašně moc mluví, ale je to zdvořilý a laskavý chlapec a všechny dívky ho prostě milovaly! Jeden učitel mi řekl, že má velmi dobré spojení mezi svými vnitřními pocity. Soutěžil v motokrosu a předtím ve fotbalu a pingisu, byl ve sportech dobrý.


BRIAN RADEMACHER: Sledoval nějaké seriály v televizi?


LISBETH HELLMAN: Ano, miloval filmy jako Agent Mulder v "Akta X" když byl mladší, ale taky miloval filmy, vědu, akci a tak podobně.

BRIAN RADEMACHER: Jaká byla jeho nejoblíbenější svačinka?


LISBETH HELLMAN: Měl rád chipsy a bonbóny.


BRIAN RADEMACHER: Než začal s CRASHDÏET, hrál v nějakých jiných kapelách?


LISBETH HELLMAN: Hrál v NAKED GUNS, LOS DIABOLOS a když mu bylo 14, měl skupinu, která se jmenovala WARPATH, udělali CD, které jsem zaplatila!! Ha-ha, další rodiče nechtěli utrácet za to CD... Takže jsem platila. Stále tady mám nějaké nahrávky.


BRIAN RADEMACHER: Co je jedna z věcí, které vám vyvstanou na mysli, jenž by vám David neustále říkal?


LISBETH HELLMAN: Velmi mě miloval (co se týče) chtěl, abych byla šťastná a cítila se dobře. Cítil za mě zodpovědnost.


BRIAN RADEMACHER: Zmínil se někdy Dave o svém otci od doby, co jste se rozvedla?


LISBETH HELLMAN: Jistě, byl se svým otcem dva víkendy v měsíci. Ale když byl starší, něco okolo 14 let, nenavštěvoval ho tak často. Ale byli v kontaktu. Ve věku teenagera jsou přátele více důležití než rodiče!


BRIAN RADEMACHER: Zmínil se vám někdy Dave, že by jednoho dne chtěl být otcem?


LISBETH HELLMAN: Ano. Byl milý k dětem jeho sestry a zbožňoval svou malou sestřičku! Ano, chtěl být otcem. Ale jeho přítelkyně nechtěla (mít děti).


BRIAN RADEMACHER: Když založil CRASHDÏET v roce 2000, kdo byli členové?


LISBETH HELLMAN: Byl to "Tobbe, Krille a Gurra". Neměla jsem s nimi žádný kontakt. Párkrát jsem je potkala, když jsem Davida vezla na hraní.


BRIAN RADEMACHER: Existovaly nějaké jiné názvy, které by pro kapelu použil místo CRASHDÏET?


LISBETH HELLMAN: Ne! Ne jak si já vzpomínám. Ale pravděpodobně vždy přemýšlel


BRIAN RADEMACHER: Skupina zůstala pohromadě krátkou dobu, možná dva roky a Dave se rozhodl, že se skupiny rozpadne. Víte proč?


LISBETH HELLMAN: Ano. Rozpadli se, protože někdo ve skupině užíval drogy a David to nenáviděl! A když toho kluka vykopnul pryč, další dva mu řekli taky Sbohem. Byli to staří přátelé a vyrůstali spolu... ale David nebyl smutný.


BRIAN RADEMACHER: O rok později se Dave rozhodl zreformovat CRASHDÏET, který nový člen přišel první a jaké pocity měl vůči novým členům Martinovi, Peterovi a Ericovi?


LISBETH HELLMAN: první byli Martin a Peter. Nevím v jakém pořadí. Později chtěl přijít Eric, Ha-ha, David ho nechtěl, byl "tak metalový"... Ale Eric byl tvrdý (tvrdohlavý), chtěl tam. Takže si oholil svoje vousy a držel svoje tělo v lepší formě, byl mohutný. Ale David měl Erica rád. Takže ho akceptoval.


BRIAN RADEMACHER: Řekni nám, jaký David byl jako člověk?


LISBETH HELLMAN: Byl laskavý člověk. Jemný a velkorysý, dal by svou poslední penny chudému bezdomovci. Vždy chtěl pro lidi dělat rozdíl, ale když to byla hudba, chtěl aby bylo všechno naprosto perfektní. Nikdy neříkal, že to bude ok! Což bylo trochu špatně, mohl to udělat správně.
A vždycky si stlal postel. Byla čistá, uklizená a krásná. Miloval vaření. Byl to dobrý kuchař...

BRIAN RADEMACHER: Když se CRASHDÏET upsali Universalu, jaké byly Daveovy pocity?


LISBETH HELLMAN: Byl to jeho největší sen to podepsat! Ale vím, že se ty věci staly rychle. Slyšela jsem, že měl trochu strach, ale jak jsem řekla, tohle byl jeho sen od 5ti let.


BRIAN RADEMACHER: Byl Dave něčím zklamaný?

LISBETH HELLMAN: S Universalem, ano! Nedostali žádné peníze... manažer mu řekl, že jim dal příležitost k hraní, zaplatil jejich dluhy a tak dále. David byl hladový; musel platit nájemné a další účty! Takže dostával peníze od sociálky. Jenže David žil v Uppsale, která je 70 km (asi 45 mil) od Stockholmu a autobus ani vlak nejsou zadarmo! (Další chlapci žili ve Stockholmu), takže to pro něj bylo těžké. Celou tu dobu se "pral" s tím, aby měl nějaké peníze. Měla jsem ve zvyku mu nosit nějaké jídlo a krámy. Pomáhala jsem mu koupit nástroje a tak podobně.


BRIAN RADEMACHER: Zmínil se někdy o fanoušcích?


LISBETH HELLMAN: Miloval svoje fanoušky. Odpověděl na každý mail z celého světa. Když mi to říkal, nemohla jsem uvěřit. I když domnívám se, že ho to trochu stresovalo.. Je jenom 24 hodin v jednom dni... jenže on byl šlechetný.



BRIAN RADEMACHER: Jaké byly Daveovy pociti o tom, stát se slavným?


LISBETH HELLMAN: Ze začátku se mu to líbilo. Řekl mi, že za ním chodí děcka a ptají se ho: Oh, jsi rocková hvězda? A on se jenom zasmál a rozdal nějaké autogramy... ale bylo hodně lidí, kteří neměli rádi jeho způsob oblékání!!! Vůbec od svých 13ti se rád oblékal, jak se cítil. (Já byla vždycky stejná, předtím i potom) vidíš, on nosil svoje opotřebované oblečení celou dobu... Leopardí punčochy, koženou bundu, boty a tak dále. Ne jenom na scéně! Byl to David - Rocková hvězda!

BRIAN RADEMACHER: Řekl by někdy, které věci chtěl dokončit?
LISBETH HELLMAN: On jen chtěl napsat nejlepší hudbu, nejlepší texty.


BRIAN RADEMACHER: Je vůbec pravda, že Dave chtěl opustit druhou formaci CRASHDÏET?


LISBETH HELLMAN: Ne, nikdy jsem o tom neslyšela! Ale později kluci řekli, že se chtěli rozpadnout! David nedokázal pochopit, proč nemůže být na meetingu s Andersem Johanssonem a klukama! A.J. mu řekl: Nemusíš tady být! Budu mluvit s chlapci sám. Pak David zavolal spoustě svých nejlepších přátel, včetně své nejstarší sestry a řekl: CRASH se rozpadli! Tohle bylo tajemství. Byl tak zklamaný! Mám všechny jeho maily... Nechápu, jak se věci mají. Je to tak smutné. Nemohli zničit CRASH! Byla to Davidova skupina! A oni chodili za jeho zády! Úžasný! Dokážu si představit, jak naštvaný a zklamaný byl.


BRIAN RADEMACHER: Zmínil se vám někdy o Chrisi Laneym a jeho pocitům vůči němu?


LISBETH HELLMAN: Chris, nebo Uffe, jak jsme mu říkali, byl velmi hodný člověk. David ho miloval. Byl jeho mentorem (Chris). Dal Chrisovi všechen respekt!


BRIAN RADEMACHER: Začal David po vydání "Rest In Sleaze" pracovat na novém materiálu?


LISBETH HELLMAN: Ano. V prosinci dokončil "Laura Meffesser". Všechny písničky jsou ve švédštině. On je báječný kluk, jeho texty a způsob, jakým používal svůj hlas. Byl to jeho a Peterův projekt, jak jsem to pochopila. Byla to šťastná doba v jejich životě. Peter mi řekl, že jen chtěl pokračovat s Laura M...


BRIAN RADEMACHER: Máte Daveův materiál, který nikdy nebyl vydán?


LISBETH HELLMAN: Ano, mám všechno! Vyrobil dema a já je teď mám. Jeho poslední bylo Laura Meffesser. Také mám 3 krásný písničky: "Hell No", "Those Eyez" a "Tomorrow"... a daleko víc. Moje první myšlenka byla, že bych se mohla zeptat Chrise (Uffa), aby je přehrál a on řekl ano... ale chápete, že neposlouchám nikdy víc žádnou muziku! A já opravdu nemohu poslouchat Davida! Bolí to tak moc. Ale možná někdy později, nevím.


BRIAN RADEMACHER: Když byl Dave nějakou dobu pryč, měla jste nějaké pochybnosti?


LISBETH HELLMAN: NE! Nikdy. Mluvili jsme spolu týden předtím, co se to stalo. Ten týden jsme spolu měli jít na oběd. Ale on zavolal mé nejstarší dceři, mohlo to být tak v pondělí, a řekl: CRASH se rozpadli! A potom už neslyšela nic. V každém případě to nebylo nic zvláštního, nemluvili jsme spolu každý den a když pracoval, nebo byl v kreativním období, nechtěl být rušen. Ale Felicia mi ve středu zavolala a ptala se, jestli jsem slyšela něco o Davidovi, řekla jsem ne. Pak mi řekla, že půjde do jeho domu a taky tam šla. Mluvila do jeho "postboxu" (víte co to je, prostě se do toho mluví - pozn. autora), ale on neodpovídal... Felicia slyšela hudbu... tak si myslela, že s ní nechce mluvit. Ale zavolala jeho nejlepší přítelkyni Johanně, která měla extra klíč od Davidova domu. A když se vrátila zpátky do Uppsaly, někdy mezi úterým a pátkem, odemkla dveře a uviděla ho oběšeného na dveřích. Proto říkáme, že to bylo 20. ledna, ale doktor řekl, že byl mrtý více dní. My, v našem soukromí si myslíme, že to bylo 13. ledna. Ale opravdu nevíme. Je to tak.
(13. ledna roku 2006 byl zrovna pátek, kdo je pověrčivý - pozn. autora)


BRIAN RADEMACHER: Dave přišel do nebe 20. ledna 2006, jaká byla odezva fanoušků?


LISBETH HELLMAN: Fanoušci byli nádherní; mailovali a dávali nám spoustu podpory. Poslali věci, fotky, vyrobené filmy o Davidovi, jeden japonský kluk mi poslal CD, dostal materiál z internetu a vyrobil pro mě speciální CD se vším Davidovým materiálem, také nepodepsané 3 nahrávky! Mladík okolo 13-15ti let mi řekl: Lisbeth, kdyby sis potřebovala promluvit, budu tady!!! Tak roztomilé! Zůstali milý po celý jeden rok... strávila jsem hodiny mailováním do Austrálie, Nového Zelandu, Argentiny, Chile, Francie, Německa, Rakouska, Norska, Dánska... pojmenuj je.


BRIAN RADEMACHER: Jak povzbuzující byli ostatní členové CRASHDÏET?


LISBETH HELLMAN: Dobře, pokoušeli se. Ale sami byli v šoku a smutní, myslím si. Ale pozvala jsem je do svého domu a šli jsme společně na hřbitov, měli letní párty se všemi Davidovými přáteli. Hráli hudbu, jedli jsme a pili, potřebovala jsem je mít kolem sebe, byli mojí náhradou za Davida. Ale jsou mladí. Jejich životy musejí jít dál... Je to jenom Peter London, v nynější době, kdo se mnou udržuje kontakt. I když Martinovi rodiče jsou velmi milí. Navštívili mě a taky nějaký ten mailový kontakt. Myslím že je to pro "rodiče" těžké, zvládnout věci jako jsou tyhle. Znali Davida a někde uvnitř jejich myslí se musejí obávat, že to mohl být jejich syn!

BRIAN RADEMACHER: Když myslíte na Davea, co se vám vybaví, že vás to učiní šťastnou?

LISBETH HELLMAN: Oh... jak jsme se potkali ve městě a on přišel blíž ke mě, se svýma rukama venku a křičel: Mami! Se svým širokým úsměvem a pak mě mohutně objal, staré dámy se dívaly a já byla tak pyšná na svého velkého, vysokého, nádherného syna. Jednou, když mu bylo 15, přišel domů ze školy, sedl si za piáno a hrál "Theme From the Piano", znáte ten film? A nikdy předtím to nehrál! Seděla jsem venku na slunci, okno bylo otevřené a hudba zněla. Napřed pomalu, jak to zkoušel a potom to vychytal a hudba se lila/proudila ven... Bylo to tak rozkošné, plakala jsem! Byl tak talentovaný. Jednoho dne vzal akordión mého otce a po chvilce hledání přišel na to, jak na něj hrát. Když mu byly 3 roky, naučil se, jak psát do písku, byl to malý veselý chlapec, byl moje sluníčko.


BRIAN RADEMACHER: Už jste zahájila Rest In Sleaze festival?


LISBETH HELLMAN: Ano, zahájila. Cítila jsem, že něco musím udělat. Pro první RIS jsem dostala pomoc od EMA a Kattah (Davidova přítelkyně po 7 let), pečovala jsem o nadaci, vím, jak těžké to bylo pro Davida bez jakýchkoliv peněz a jak se spálil o svou hudbu. Myslím, že víc mladých rockerů potřebuje nějaké peníze na jídlo, nástroje, demo skladby a tak dále.Takže když na druhý velký RIS festival přišlo 600 lidí, bylo to celé moje práce. Byla to náramně velká práce, potom jsem byla totálně vyčerpaná, ale bylo to pro mě dobré, že jsem to udělala. Všechny skupiny, plakáty ve Stockholmu (s pomocí Peterovy sestry Mii a švagra Mickea). Velmi jim děkuji! Vyrobili jsme upomínková trička, placky a prodali je za nejnižší ceny. Všech šest skupin hrálo zadarmo. To je jediný způsob, jak RIS udržet. Peníze z lístků jdou na pronájem/osvětlení a lokalitu. Ale peníze, které zůstanou jdou na stipendium pro mladé a nadcházející skupiny.

BRIAN RADEMACHER: Jak úspěšně to bylo?

LISBETH HELLMAN: Wow! Velmi úspěšné, skupiny mi mailovaly, že jsou ochotné hrát na dalším RIS! Posílaly mi dema a žebrali o další hraní. Další mi říkaly: Doufám, že bude příští rok další RIS festival... musí být další RIS! Ha ha ha... jistě že bude další RIS! Tak dlouho, jak to budou rockoví fanoušci potřebovat, tak dlouho v tom budu pokračovat! Jsem velká "matka"! Mám ráda svoje "děti"!

BRIAN RADEMACHER: Kdyby fanoušci měli mít nějakou vzpomínku na Davea, jaká by to měla být?

LISBETH HELLMAN: Chci, aby si ho pamatovali jako krásného chlapce, kterým byl, jeho chytré písničky/texty, jeho geniální hru na kytaru a jeho velkorysost...

BIRAN RADEMACHER: Nakonec, kdybyste mohla Daveovi něco tam v nebi říct, co by to bylo?

LISBETH HELLMAN: Oh, ty hlupáčku! Děti nikdy neodejdou dřív, než jejich rodiče! Přeju si, aby ses mohl vrátit zpátky ke mě. Postrádám tě tak moc. My všichni tě postrádáme. Můj život je bez tebe prázdný...
 


Komentáře

1 zuza.kiss | Web | 25. září 2010 v 15:30 | Reagovat

úžasné,úžasné a ještě jednou úžasné.......když Dave odešel,svět ztratil velkého umělce a skvělého člověka s obrovským a dobrým srdcem v jedné osobě..... R.I.S. Dave ♥ :-(

2 GlaDOS | E-mail | Web | 1. července 2011 v 21:28 | Reagovat

Zdravím. Tvůj přeložený rozhovor umístím na moje stránky s databází skupin, aby si ho mohlo přečíst více lidí (www.let-it-glam.cxh.cz). Samozřejmě uvedu jako zdroj tvoji stránku. Pokud nesouhlasíš, napiš mi na mail a já ho vymažu.
Také sháním lidi, kdo by mi pomáhali s překladem rozhovorů (teď tu mám jeden s Crashdïet (ještě s Davem) a Reckless Love). Jestli máš zájem, napiš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama