I'm Just Another Psycho... But Vengeance Is Mine! 23.

7. září 2009 v 14:29 | Blacklace |  I'm Just Another Psycho
Líně jsem otevřel oči a zamrkal do ranního slunce, které prosvítalo skrz jemné závěsy. Nikki ležel spokojeně vedle mě, svýma pronikavýma očima mě sledoval a natáčel si pramínek mých vlasů na prst. Jako malý dítě jsem ho objal kolem pasu a přitulil se k jeho tělu. Nechtěl jsem uvěři tomu, že je už zase ráno... bál jsem se, že to dopadne jako minule. Že od sebe budeme odloučený a já se budu trápit nad tím, že se mnou není... měl jsem strach, že až budu znovu sám, všechny noční můry se vrátí.
Rty jsem opatrně obtiskoval na jeho holý hrudník, líbila se mi jeho tetování, vypadal s nimi ještě víc mužně. Ale leželo mi v hlavě, proč má tu táhlou jizvu na krku... a kde přišel k tolika dalším šrámům na svém těle. Ublížil mu někdo, nebo měl Nikki nehodu? Proč o tom nic nevím? Je to snad jedna z jeho soukromých válek? Proč mi o tom nechce nic říct?

"Jak se vyspala moje šípková Růženka?" zavrněl tiše.
"S tebou báječně." odpověděl jsem mu tichounce a natáhl se pro polibek. Brnělo mě celé tělo, když se mě lehounce dotýkal... "A jak jsi spal ty, můj princi?" oplatil jsem mu jeho otázku se šípkovou Růženkou.
"Rád bych si to zopakoval." pošeptal mi s úsměvem a líbnul mě na krk.
"Nejsem proti..." vydechl jsem blízko jeho rtů svádivým tónem hlasu. Doslova jsem se mu nabízel, toužil jsem po jeho přítomnosti.
"Vážně?" hrál překvapeného, ale já mu to nebral... prostě jsem se po něm vrhnul a svalil ho pod sebe.

*****

Z postele jsme se dostali snad až kolem poledne... Katherine už byla dávno ve svým studiu, takže nehrozilo, že by nás někdo přistihl, jak spolu děláme blbosti v kuchyni a přitom na sobě nemáme nic víc, než spodní prádlo. V jednu chvíli jsem to vážně nevydržel a hrubě Nikkiho přirazil ke kuchyňské lince. Možná se to nezdá, ale mám docela sílu.
Naše obličeje byly blízko sobě, nechtěl jsem ale ještě zrušit tu elektrizující mezeru mezi námi... bylo to tak vzrušující, cítil jsem, jak rychle mu bije srdce a jak dokonale je nažhavený. Nechtěl jsem vyprovokovat nic, čeho bych mohl litovat... ale strašně mě to lákalo pokoušet jeho trpělivost.


Ani jsem nestihl zareagovat, když Nikki prohodil naše pozice a tentokrát jsem to byl já, kdo byl přitisknutý k lince. Slabě jsem se pousmál a čekal, co mi ten malej ďáblík ještě provede. A nemusel jsem čekat dlouho... Nikki mě vysadil nahorů, takže jsem seděl na lince a byl přesně v úrovni jeho očí.
"Tak co mi provedeš, Sixxi?" řekl jsem koketním hlasem.
Na otázku mi neodpověděl, ale na tváři se mu mihl úsměv... "Víš že jsi strašně krásnej, když na sobě skoro nic nemáš?" tichým sametovým hlasem šeptal blízko mojí tváře a tím mě nutil se chvět.
"Tak na co čekáš?" zamumlal jsem a rty ho letmo políbil.
"Nechci ti ublížit..."
"Jsi sladkej, když máš starost." zahihňal jsem se.

Nikki mě něžně sundal dolů a v náručí si mě odnesl do ložnice, odkud jsme se před pár hodinami pracně dostali. Chvíli jsme se spolu mazlili, ale pak jsme vedle sebe jen spokojeně leželi.
"Potřebuju s tebou o něčem mluvit." řekl a upřeně mě sledoval.
"Povídej..."
"Alice ti asi udělal přednášku o tom, že se spolu nesmíme stýkat..." jen jsem přikývnul a on zas pokračoval. "... bude lepší, když se spolu nebudeme vídat. Kdyby to tvůj táta zjistil... radši na to nechci myslet, co by se dělo." úzkostlivý pohled v jeho očích mi jasně prozradil, že nevím zdaleka všechno o tom, co Alice udělal, když se dozvěděl o Nikkiho lásce ke mně.
"Já to bez tebe ale nevydržím." zafňukal jsem jako malá holka a objal ho kolem pasu.
"Kdo řekl že spolu nebudeme?" oči mu šibalsky zajiskřily. "Jednou za čas se spolu můžeme sejít... ale nikdo o tom nesmí vědět."

Aspoň nějaká naděje pro náš vztah, napadlo mě... Stačilo mi, jak mě Alice seřval, že jsem s Nikkim spal v jedný posteli. Nechci ani domýšlet, co by mi udělal, kdyby se dozvěděl o našem společným večeru.
"Znám tvýho tátu spoustu let... co potřebuje, to se dozví. A to pro nás moc dobrý není, jak určitě víš. Proto potřebuju, abys chvíli hrál stejnou hru se mnou..."
"Dobře... není problém." pokrčil jsem rameny.
"Alice to možná nedává najevo, ale všimne si každýho sebemenšího detailu... a aby ti dal pokoj, musíš se před ním ukázat s nějakou holkou..."
"S holkou?" řekl jsem otráveně.
"Jestli nechceš aby tě vlastnoručně přizabil..."
"No dobře." zabořil jsem hlavu do polštáře a tak trochu trucoval nad tím, že budu muset sbalit nějakou napůl kurvu v nějakým pochybným baru a dovlíct jí domů, aby mě s ní viděl Alice.
"Slyšel jsem pár demo skladeb vaší skupiny... měl bys mu o ní říct, určitě si ho tím získáš." mrknul na mě.
"Cože? Ty jsi slyšel naší kapelu?" jak je to možný? Vždyť o nás skoro nikdo neví!
"Neřeš to... ale máš talent, to na Alice platí nejvíc." usmál se sladce a políbil mě.

"Víš co, Nikki?" řekl jsem hravě, když se ode mě odtáhnul.
"Copak?"
"Jednou spolu utečeme... Nikdo nám nebude zakazovat..." na konci věty jsem se zasekl. Mohl bych to snad vyslovit? Když jsem ale viděl očekávání v jeho tmavých očích, prostě jsem mu to pošeptal. "...nikdo nám nebude zakazovat lásku..."

*****

Nikki mě odvezl na svojí nádherný motorce do centra L.A. Před naším domem se Nikki objevit nesměl, ale já domů stejně neměl namířeno. Napřed jsem šel za Katherine, abych jí požádal o maličkost a nechal si udělat tetování, který jsem měl dlouho vybraný. Nechtěl jsem, aby se Alice dozvěděl o mojí návštěvě u Nikkiho, takže jsem to s Kat patřičně domluvil a ona slíbila, že nic neprozradí. Nedozvěděla se samozřejmě pravou příčinu... vymyslel jsem si takovou malou lež, ale jen pro její dobro.
Tetování mě bolelo jako kráva, protože jsem si ho nechal dělat na klíční kost... Sakra, příště vyberu lepší místo.

Skoro k večeru jsem od Kat odešel, účet jsem samozřejmě poslal na Alice... jemu to stejně vadit nebude, v některých ohledech je dost pasivní. Zašel jsem do zkušebny BB a kluci nezklamali... Zkoušeli hrát nějaký písničky a hned jak jsem se objevil ve dveřích mě zatáhli mezi sebe a vyzvídali, kde jsem byl, že mě nemohli sehnat.
Horko těžko jsem vymýšlel výmluvy, ale nakonec se mi povedlo to zakecat.
"Potřeboval bych od vás takovou maličkost..." nervózně jsem se ošil... snad nebudou vyzvídat.
"Jasně, cokoliv." řekl Nicke a zvědavě si sednul blíž.
"Kdyby se někdo ptal, tak včera jsme spolu zkoušeli a já tady zůstal přes noc..." prosebně jsem na ně kouknul a oni souhlasili. Byl jsem jim vděčný, že se nevyptávají.

"Nejdem do baru? Tady je pro dnešek mrtvo..." ozval se Peder zpoza bicích a většina -jak jinak- souhlasila. Stejně jsem měl v plánu sbalit nějakou holku, aby měl Alice pokoj, že má syna perfektního heteráka. Kdyby jenom věděl, kde jsem včera byl... zbláznil by se z toho.

*****

Zašli jsme na Sunset Strip a vlezli do nejbližšího striptýzovýho baru. Nicke samozřejmě zabral místa hned pod pódiem, což mi bylo proti srsti... Na pěkný ženský je sice hezký podívání, ale radši bych se zašil někam dozadu. Příjde mi nechutný, jak se ty všechny holky točej kolem tyče a schazujou ze sebe oblečení a nechaj na sebe šahat... nemá to v sobě žádný kouzlo. Já osobně bych nedovolil, aby mi takový starý dědci šahali na zadek a měli tak oplzlý kecy. Je to jenom zvhrlá zábava, mě na tom nic nezaujalo. Zato Nicke a Johan byli doslova ve svým živlu a strkali striptérkám bankovky za spodní prádlo.
Snažil jsem se kolem sebe najít nějakou sympatickou holku, která vypadá trochu jako kurva a trochu jako nevinná panenka... Mám v úmyslu se s ní jen tak pomuchlovat, aby to vypadalo, že se s ní chci vyspat. Pak jí nějak dopravím domů a budu doufat, že nás spolu uvidí můj táta... Trochu ji opiju, uděláme bordel a všechno to bude vypadat, jako kdybysme spolu spali. Ráno jí vykopnu a všechno bude v pohodě...

Jenže noc se zvolna chýlila k ránu a já byl pořád singl. Žádná sympatická holka v klubu nebyla... chtěl jsem to už zabalit, když v tom se otevřely dveře a dovnitř vešla krásná blondýna v koženým oblečení... od prvního pohledu to byla motorkářka, na ruce měla vytetováný symbol Hell's Angels, největšího motorkářskýho gangu v Americe. Byla tady sama, žádnej nabouchanej týpek se okolo ní neometal, takže šance byla moje. V tý černý kůži vypadala na první pohled drsně a neprostupně, ale v obličeji vypadala jako andílek.

Při pohledu na ní jsem měl pocit, jako kdybych se vrátil v čase... její účes i oblečení byly naprosto v rozporu s jakoukoliv "moderní" dívkou této doby. Ale ona vypadala, že jí to neštve a miluje způsob svojí módy. Dlouho jsem jí sledoval, každý pohyb, úsměv...
"Tak za ní běž, ne?" ozval se přiopile Nicke. Dlouho jsem se od něj pobízet nenechal a za chvíli jsem seděl u baru hned vedle té překrásné blondýny. Netušil jsem, čím mě tak okouzlila... byla prostě... tak jiná. Nehodila se sem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama